Blog

Takzvané sorbenty fungují jako houba, která ropu pohltí. Během havárie na vrtné plošině Deepwater Horizon se zase využívali zejména kontrolované požáry. Toto jsou nejčastější metody čištění ropných skvrn na moři.

Ropné výložníky

Věděli jste, že až jedna třetina veškeré ropy pochází z vrtů, které se nacházejí na moři? A přestože většina vrtů zůstává bez poškození, zřídka se s nimi přece jen něco stane.

V případě poškození vrtu nebo okolní konstrukce se přirozeně dostává ropa do oceánu. A právě na takové situace se hodí výložníky, které dokáží ropu zachytit.

Výložník je dlouhá konstrukce, která slouží k zachycení uniklé ropy.

Výložníky se skládají ze tří základních komponent. Volné části, která zachycuje ropu a udržuje ji nad hladinou. Druhá část se nazývá sukně. Ta se nachází pod rameny výložníku a současně pod hladinou vody.

Úkolem sukně je zabránit ropě, aby nezačala unikat. No a také nesmíme zapomenout na řetěz či kabel, který všechny ramena spojuje a udržuje je tak pohromadě.

Zajímavostí je, že výložníky nelze použít kdykoliv. Tento nástroj je vhodný jen na odstraňování skvrn, které se nacházejí na jednom území. Čím více se ropa rozlévá po oceánu, tím je metoda méně účinná.

Výložníky se také nehodí do oblastí se silnými vlnami, větrem či prudkým přílivem a odlivem. Na závěr jen dodáme, že výložníky se vyrábějí v nejrůznějších délkách. Jejich použití totiž závisí na tom, jak velká je ropná skvrna.

Sorbenty

Slovo sorbenty je poměrně neznámé. Hned si vysvětlíme, o co jde. Když se na moři rozlije ropa, na její odstranění lze použít dva typy sorbentů. Absorpční činidla, které ropu nasáknou.

Nebo adsorbenty, které ropu nevsáknou, ale vytvoří si z ní vrstvu na vlastním povrchu. Typickými přírodními sorbenty jsou sláma, kukuřičné klasy nebo rašelina. Jejich výhodou je, že jsou organické. Ale na druhé straně dokážou pohltit jen 3 až 15-tinásobek své hmotnosti.

Lepší v pohlcování jsou syntetické materiály. Ty vsáknou až 70-tinásobek vlastní hmotnosti. V roce 2017 vědci z Argonne National Laboratory dokonce přišli s ještě efektivnějším materiálem, který pohltí až 90-tinásobek vlastní hmotnosti.

Na rozdíl od přírodních sorbentů, které se dají použít pouze jednou, "houbu" z polyuretanové pěny lze vyždímat a použít vícekrát. Podobně jako výložníky, i sorbenty mají několik nevýhod. Jednou z nich je náročné vytahování.

V horším případě se může sorbent pod tíhou vlastní váhy potopit na dno a ohrozit tak mořské živočichy.

Sběračky s odstředivkami

Když výložníky nezvládají nasávat ropu, přicházejí na řadu sběračky s odstředivkami, které se připevňují na okraj člunu nebo lodě. Tato zařízení jsou speciálně navrženy k tomu, aby dokázala posbírat ropu z vodní hladiny.

Takto vypadá sběračka s odstředivkami.

A co je ještě lepší, vodu od mastné kapaliny oddělí. Díky tomu se dá ropa nebo olej znovu použít. Pokud jde o nevýhody sběraček, nevyhovuje jim prostředí, ve kterém se nacházejí trosky po havariích. Ty mohou sběračky ucpat a znemožnit jejíich fungování.

Vysokotlaké čištění

Tato metoda neslouží ani tak na samotné čištění vody, spíše na její usměrnění. Představte si zařízení, ve kterých se ohřeje voda na teplotu 170 °C. Horká voda se následně přes vysokotlaké trysky stříká na místa, kde se usadila ropa.

Tlak vodu s ropou odplaví tam, kde ji mohou zachytit sběračky nebo výložníky.

Tento způsob pomáhá zejména s čištěním na plochách, kde se větší technika nedostane. Například v okolí pláží. Pro moře metoda není až tak příznivá. Vysoký tlak totiž může rozptýlit ropu, kontaminovat jí čistou vodu a ohrozit živočichy.

Kontrolované pálení

Když v roce 2010 na vrtné plošině Deepwater Horizon unikla ropa, na její odstranění se využívaly převážně kontrolované požáry. Tento způsob je jednoduchý - stačí zapálit vrstvu ropy, která plave na hladině. Samozřejmě, požáry podléhají přísné kontrole.

Oproti jiným způsobem čištění ropných skvrn je pálení mnohem účinnější. Pomocí něj lze odstranit až 98% ropy. Požáry však nepomohou při každé havárii. Ropa musí mít minimálně tloušťku 3 mm na hladině, aby se dala zapálit.

Při tenších vrstvách je to náročné nebo dokonce nemožné. Přirozeně, kontrolovaným požárům nevyhovuje ani nepříznivé počasí.

Želatinová činidla

Pod pojmem želatinové činidlo si představte chemický prášek, který putuje do vody smíchané s ropou. Pomocí chemikálie se z ropy vytvoří pevnější želatina. Díky tomu se mastná kapalina oddělí od vody.

Pevnou hmotu později zachycují sítě nebo výložníky. Tento způsob čištění je sice účinný, ale dost nepraktický. Poměr mezi množstvím ropy a želatiny je 1:3. Čili na odstranění ropy třeba třikrát více želatiny. A při velkých haváriích to je prostě nemožné.

Bioremediace

Jako poslední z metod čištění ropných skvrn vzpomeneme bioremediaci. Ta spočívá v tom, že se do znečištěné vody vypustí speciální mikroorganismy. Jsou to různé bakterie, řasy nebo houby. Jejich úkolem je přeměnit ropu na jednodušší netoxické molekuly.

Aby tento způsob byl co nejefektivnější, houby či řasy by měly být co největší. Na to, aby rostly, se do kontaminované vody přidávají hnojiva a činidla.

U nás ve společnosti HYDROTECH se sice odstraňování ropných skvrn nevěnujeme, ale zato je nám blízké čištění odpadních vod. Více informací o našich řešeních najdete na oficiálním webu.