Blog

Najdete je ve voděodolné kosmetice, v elektronice, hasicích pěnách či na obalech. Slouží nám také jako pomoc při odstraňování skvrn, mastnoty nebo k udržování sucha.

Řeč je o tzv. věčných chemikáliích, kterých existuje až přes 4700 druhů a které se v přírodě nevyskytují. A proč věčných?

Důvod je zřejmý - tyto chemikálie se nerozkládají, a tak se jich nedokážeme nijak zbavit. Za všechno mohou chemické vazby, které tvoří uhlík a fluor.

Tyto vazby jsou natolik odolné, že je nedokáže „rozbít“ žádný enzym, bakterie ani žádná látka v přírodě.

To by však problém nebyl, kdyby tyto chemikálie neměly negativní účinky na zdraví.

Máte je i v těle

Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky, známé také pod zkratkou PFAS, se běžně dostávají do podzemních i povrchových vod a také do půdy. Z vod je dokonce nedokáže vyhubit ani čištění odpadních vod.

Odtud směřují do potravinového řetězce. Čili neřekneme nic nového, když vám prozradíme, že je z jídla či vody přijímáte do těla. V případě, že by byly zdravotně nezávadné, žádný problém.

Jak ale ukazují mnohá zjištění, rizik je mnoho. Nedávná dánská studie například odhalila, že pokud jsou chlapci vystaveni chemikáliím ještě v děloze, dochází k poškození jejich varlat.

Kromě toho se prokázalo, že nepřiměřené hladiny PFAS zvyšují riziko rakoviny jater či ledvin, poškození hormonálního a imunitního systému nebo se podílejí na zvyšování cholesterolu.

Za vše mluví i fakt, že až 80 % amerických řek je kontaminováno věčnými chemikáliemi (v krvi jich má až 97 % Američanů). Povolené hladiny přitom ani zdaleka nesplňují státní a federální hodnoty.

Paradoxem zůstává, že OSN již v roce 2004 v rámci Stockholmské úmluvy zamýšlela omezit používání věčných chemikálií. Výsledek?



Nařízení není tak účinné. Taková kyselina perfluoroktanová, která také patří k věčným chemikáliím, se stále používá, například při výrobě teflonu.

Evropská unie, která je jednou z hlavních stran Stockholmské úmluvy, plánuje snížit používání věčných chemikálií na nulu. Realita je však taková, že k tomuto stavu jsme se ještě nedopracovali.

Zničí je tato metoda?

Dvě činidla (sloučeniny) a nízký bod varu. To stačilo vědcům z Northwestern University k tomu, aby se věčných chemikálií zbavili. Přesněji řečeno, aby je změnily na takové látky, které nemají žádné negativní účinky.

Proces spočívá v tom, že dvě hlavní třídy PFAS se rozpadnou a vzniknou z nich jen neškodné konečné produkty.

Tento způsob zpracování chemikálií může pomoci při čištění kontaminované půdy i vody.