Blog

Ostrov plastů nebo ostrov odpadků – i tak je přezdívaný pás odpadu, který uvízl v tichomořských proudech mezi Japonskem, Havajskými ostrovy a Kalifornií.

Zprávy o jeho existenci přicházely již v 80. letech, ale „objevil“ ho až kapitán a oceánograf Charles J. Moore ve druhé polovině 90. let. Později založil i jednu z institucí, která se zabývá velkou odpadkovou skvrnou.

Odhady z roku 2018 hovoří o tom, že skvrnu tvoří 80 000 tun odpadu. V současnosti je jeho rozloha srovnatelná s rozlohou Evropy. Nejedná se však o celistvý kus plochy. Velkou skvrnu totiž tvoří dvě větší části (východní a západní), které spojuje proud s menší koncentrací odpadu.

Zdroj: AFP Photo/Handout via ecoveta.eu

Odpad na těchto „ostrovech“ tvoří převážně plasty. Mezi nejčastěji vyskytující se předměty patří láhve, zubní kartáčky, igelitové tašky, mobily či papírová buničina. Plasty se dále rozpadají na mikroplasty a dostávají se tak do potravního řetězce v oceánu. Ptáte se, jak se odpad do těchto lokalit dostal? Donesli ho tam proudy z pevniny. Co je však ještě horší, podobný ostrov se začíná formovat už i v Atlantském oceánu.

Zdroj: Marine Debris Program

Ohrožené lodě i rybáři

To představuje hlavní nebezpečí plynoucí z tun odpadu. Mikroplasty v přírodním oběhu samy o sobě představují rozsáhlý problém. Plasty se hromadí se v tělech živočichů i lidí, větší kusy plastu mohou mořské živočichy dokonce zranit a usmrtit.

Jak? Plast mohou spolknout nebo ve větších kusech uvíznout. Riziko hrozí i rybářským lodím, kterým odpad poškozuje motory, ničí sítě a v horším případě zraňuje i samotné rybáře. Nemluvě o tom, že odpad narušuje mořskou biologickou rozmanitost.

Neřešitelný problém

Jedná se zdánlivě o neřešitelný problém. Odpad se nachází v mezinárodních vodách, takže žádný stát za něj nenese zodpovědnost. A kdy by ano, jeho odstranění by bylo příliš nákladné a zruinovalo by nejednu zemi.

O pomoc se tedy snaží charitativní skupiny a soukromé instituty. Mezi ně patří například i Marine Debris Program, který plasty monitoruje, nebo sdružení The Ocean Cleanup, které spojuje vědce, inženýry či jiné specialisty snažící se přijít na způsob, jak účinně vyčistit oceán. Právě tato nadace využívá vynálezu Holanďana Boyana Slata. Ten navrhl speciální polopropustnou síť, která má zachytávat plasty.

Tvar a materiál sítě zajišťuje vytváření spodních proudů, které pomohou zvířatům se jí vyhnout, zatímco lehčí plasty v ní zůstanou uvězněny. Prototyp sítě byl vypuštěn na testovací jízdu v roce 2018.

Zdroj: theoceancleanup.com

Zatím ale neexistuje efektivnější způsob, jak se ostrova plastů zbavit. Podíl však na tom máme všichni – od velkých firem až po jednotlivce. Plasty, které končí v mořích a oceánech, pocházejí často z pevniny, dokonce i z kontinentálního vnitrozemí.

Proto bychom se měli co nejvíce snažit o to, aby se plasty třídily a recyklovaly. Snažme se zabránit tomu, aby nekončily ve vodě. A přitom podporujme firmy a projekty, které pomáhají vyvíjet nové způsoby a technologie, jak čistit vodní toky.

Jak k čisté vodě přispíváme v Hydrotechu

My v Hydrotechu nedokážeme vyčistit oceán, ale ke zlepšení stavu přispíváme čištěním odpadních vod. A to i od plastů, které by se mohly postupně dostat do moří. Takže pokud hledáte novou průmyslovou či splaškovou čističku nebo potřebujete rekonstruovat tu, kterou již provozujete, jsme tady pro vás.

Čistota vody nám není vůbec lhostejná. Dokonce ani když jde o odpadní vodu, protože ta se nejčastěji vrací do přírody a přináší s sebou i mnohá rizika.