Blog
Nizozemsko zrušilo vylévání splašků na vlastní půdu. Nyní nimi ohrožuje jinou zemi
Britská Environmentální agentura začátkem roku povolila Holanďanům, aby do země vyvezli 27 500 tun splaškových kalů.
V oficiálním dokumentu uvádí, že do listopadu tohoto roku chtělo Nizozemsko vyvést až 15 zásilek. Splašky se měly nejprve odvodnit, projít přes čistírnu odpadních vod a následně je Britové plánovali využít jako organické hnojivo. Vyšetřovací organizace Unearthed, která patří ke Greenpeace, však poukazuje na mnoho nesrovnalostí.
Toxický koktejl
Nizozemsko v roce 1995 zakázalo vypouštět splašky na vlastní zemědělskou půdu. Později začalo se spalováním kalu, ale i v tomto zpracování odpadu nastala krize. Země tak musela hledat jiné řešení.
Nakonec Holanďané uvážili, že nejlepší bude, když pošlou splašky do Velké Británie. Ostrovní stát je totiž běžně používá jako přírodní hnojivo. Dříve než Britové aplikují odpad na půdu, musí se důkladně vyčistit. Navíc i samotná aplikace podléhá přísným pravidlům. A tady nastává obrovský problém. Organizace Unearthed upozorňuje na zjištění britské agentury pro životní prostředí.
Ta v splašcích z Holandska našla organické znečišťující látky a mikroplasty. Kal byl také pozitivně testován na salmonelu a bakterii e-coli. Výkonný ředitel Greenpeace v Británii John Sauven tvrdí, že už nyní se na zemědělskou půdu vylévá koktejl plný chemikálií, plastů a bakterií.
"Přidejte do směsi odpad z Holandska a riziko další kontaminace bude pouze stoupat," řekl pro Euronews.com Sauven. Přirozeně, kal zemědělskou půdu ve velkém poškozuje. Nejhorší ale je, že ohrožuje lidi, kteří potraviny z takové půdy konzumují.
A není to jen zmiňovaná salmonela či e-coli. Existuje také obava, že kaly podporují růst bakterií, které jsou odolné vůči antibiotikům.
Systémové problémy
Holanďanům na důvěryhodnosti nepřidává ani způsob, jakým kal přesunuli. Odesílatelem byl veřejný vodohospodářský úřad Amstel, Gooi a Vecht. Totožnost příjemce však ve Velké Británii někdo upravil. Manipulace s kalem bývá od odeslání po doručení velmi nejasná.
A podle agentury pro životní prostředí může být důvodem právě to, že za ten čas dochází ke zneužívání předpisů ohledně kontaminace půdy.
"Zásobovací řetězce kalového odpadu v Británii jsou plné pochybných zprostředkovatelů a lidí, kteří využívají neprůhlednost systému. Z toho později vyplývají regulační selhání, "uvádí John Sauven z Greenpeace.
Profesor environmentální vědy Alistair Boxall pro The Guardian uvedl, že splašky z Holandska nebudou o nic horší než ty britské. Vláda však udělala chybu, protože nezajistila bezpečnost kalu.
"Vláda dělá velmi málo pro to, aby pochopila, jaké škody by lidem kal mohl způsobit. Nemá totiž dost údajů, "uvádí Boxall. Zarážející je, že lidské splašky opravdu mohou posloužit jako přírodní hnojivo.
Ale to jen za předpokladu, že se nejprve vyčistí v čistírně odpadních vod a zbaví se tak toxických látek. Když se tak stane, splašky půdě přinášejí mnoho výhod. Nejenže jsou přirozeným zdrojem živin, ale snižují míru eroze a vracejí do půdy uhlík.
Je jich více než v oceánu
Jak jsme již naznačili, v nevyčištěných kalech se nacházejí nejen bakterie a chemikálie, ale i mikroplasty. Ty si představte jako plastové kousky s průměrem menším než 5 milimetrů. Nebo jako maličké rýžové zrníčka.
Kromě splašků do půdy pronikají z umělých hnojiv, plastových fólií nebo obalů na osivo. A přestože se o mikroplastu mluví hlavně v souvislosti s oceány, v půdě je jich mnohem víc.
Portál Environmental Health News uvádí odhad, podle kterého do evropské a americké půdy putuje až 730 tisíc tun mikroplastu za rok. Do oceánů se dostane "jen" 236 tisíc tun ročně.
Přílišný obsah mikroplastu způsobuje, že se z půdy vytrácejí živočichové, kteří podporují její úrodnost. Rovněž se snižuje hodnota pH, která má velký vliv na kvalitu půdy a tudíž i na kvalitu vypěstovaných potravin.