Blog

Toto číslo je o spotřebě vody je již samo o sobě hrozivé. Pokud k tomu připočítáme neustálé zvyšování nároků zemědělství na přísun čisté vody a stále častější období sucha, jistě vám je jasné, že tato situace nemůže vydržet věčně.

Navíc, problém není jen celková spotřeba vody na polích a ve stájích. Zemědělství vodu také výrazně znečišťuje.

Dá se vůbec tato situace ještě zvrátit? Naštěstí ano, a to pomocí více menších či větších řešení. Některé z nich vám přiblížíme v tomto článku.

Kapková závlaha

Aby lidé dokázali na zavlažování ušetřit co nejvíce vody, musí ji začít využívat efektivněji. Co to znamená? Například místo plošného zalévání polí a záhonů přesedlat na takzvané kapkové zavlažování.

Jedná se o princip, kdy se voda ze zavlažovacího systému zavede přímo ke kořenům rostlin. Vodu tak efektivně vstřebá jen rostlina a není čas ani prostor, aby se z povrchu půdy odpařila.

Největší ztráty totiž způsobuje právě odpařování vody, kterou rostliny nestihnou využít. Kapkovou závlahou se efektivita zvyšuje až na 80%.

Možná si řeknete, že takovou závlahu v našich zeměpisných šířkách přece využíváme už déle. Zemědělci v rozvinutých zemích skutečně ve velké míře zavlažují přímo ke kořenům. To však nelze říci o chudších regionech.

Příprava polí na tento typ zavlažování je totiž finančně náročná, jelikož pod zem je třeba vložit kilometry vodovodních potrubí s pravidelnými otvory, přes které rostliny dostávají potřebnou dávku vody.

Světlou výjimkou a důkazem, že kapková závlaha dokáže přinést větší úrodu s menším objemem spotřebované vody, je Mauritánie.

V Mauritáni po zavedení kapkové závlahy dokážou pěstovat po celý rok, ne jen přes období dešťů. Zdroj: irrinews.com

Země, v níž bojují s nízkou produkcí plodin kvůli slabým srážkám a nadměrnému odpařování vody z málo úrodné půdy, si po zavedení efektivnější závlahy užívá úrodu po většinu roku.

A to dokonce se stejným objemem vody, jaký spotřebovali i za „starých časů“.

I kapkové zavlažování dokáže být ještě efektivnější, když zemědělci vodu pustí jen tehdy, je-li to skutečně nutné. Jak zjistí správný čas, si však povíme až později.

Vybudování rezervoárů v suchých oblastech

Sucho a nehostinné podmínky pro pěstování plodin už dávno nejsou typické jen pro oblasti Afriky. O to důležitější je zaměřit pozornost na lepší využívání vody, kterou nám příroda poskytne sama ve formě srážek.

Řešením jsou rezervoáry pro sběr dešťové vody. Existuje několik typů od jednoduchých nádob, do kterých svádějí dešťovou vodu obyčejná potrubí, až po obrovské přehrady. Ty slouží nejen jako zásobárna vody, ale také jako ochrana před záplavami v období dešťů.

Vybudovat přehradu si, pochopitelně, nemůže dovolit jen tak leckdo, ale nádrž na dešťovou vodu si na poli dokáže postavit každý farmář i v málo rozvinutých zemích.

Zaléváním nabírané vody tak šetří zásoby té podzemní, za kterou často musel dojíždět.

I vlastnoruční nošení vody se již stává minulostí díky vodním čerpadlům na solární pohon.

Ty v posledních letech pomáhají s dodávkou vody z dešťových rezervoárů zejména. Tamní farmáři využívají téměř dva miliony solárních čerpadel, která vybudovali s pomocí vládních dotací.

Smart zemědělství

Zatímco kapkové zavlažování a sběr dešťové vody si mnoho zemí teprve osvojuje, zemědělcům v rozvinutých zemích stále více pomáhají s šetřením vody tzv. smart technologie.

Jednou z technologií jsou smart senzory. Namísto pravidelné závlahy, která je pro dostatečnou vlhkost často zbytečná, smart senzory přesně určí, kdy je třeba závlahu automaticky pustit.

Při pouhém monitorování vlhkosti půdy však dnešní technologie nekončí. Australští farmáři k posouzení, zda jsou plodiny zdravé a dostatečně vyživované, používají drony.

Ty z výšky asi 20 metrů nafotí každý kus pole a na základě fotek systém sám zpracovává a vyhodnocuje, jestli je úroda v pořádku, případně co jí chybí.

Takto dokáže Austrálie, jeden z nejteplejších a nejsušších světadílů, vypěstovat obrovské množství pšenice, která je známá vysokými nároky na vodu a půdu.

Aquaponické pěstování

Název tohoto typu pěstování rostlin vám může přijít povědomý. Skládá se totiž ze dvou slov, a to akvakultura a hydroponie. A jejich spojení funguje i v realitě.

Princip aquaponie staví na harmonickém soužití ryb a rostlin pěstovaných jen ve vodě, tedy hydroponicky.

Ryby žijící v aquaponických nádržích vylučují do vody látky, které slouží jako hnojivo pro rostliny. Rostliny si z takto znečištěné vody vytáhnou živiny, které potřebují. Tímto způsobem zase na oplátku vodu pročistí rybám a dokážou takto navzájem pomáhat a prosperovat.

Aquaponie nejenže patří k vrcholům udržitelného chovu ryb i pěstování plodin, ale oproti klasickým rybníkům šetří i prostor. Aquaponické farmy jsou od nich asi 20krát menší.

A co spotřeba vody? Rostliny žijí přímo v ní, proto z koloběhu pěstování zcela vypadává potřeba zavlažování. Výsledkem je tedy až 90% úspora vody.

Uzavřený systém vodního pěstování a chovu ryb navíc nefunguje jen ve velkých farmách, ale také v domácích podmínkách. Díky tomu si čerstvou zeleninu dokážou lidé vypěstovat i v malých bytech uprostřed města.

Využívání recyklované odpadní vody

I když je budoucnost díky jednoduchému principu aquaponie slibná, nedokáže zatím pokrýt celosvětové potřeby zemědělství.

Do té doby je třeba najít jiný způsob, jak na pěstování rostlin a chovu zvířat ušetřit co nejvíce vody. A jedním z nejlepších způsobů je využívat tu odpadovou.

Samozřejmě, nejprve musí projít prvotřídním čištěním, aby se zbavila nebezpečných a škodlivých látek, o co se postaráme my v Hydrotech. Stejně jako aquaponie či sběr dešťové vody i využívání odpadní vytváří koloběh, který ročně dokáže ušetřit více než 50% zásob pitné vody.

Fakt, že je recyklovaná odpadní voda na potřeby zemědělství řešením dneška, svědčí Izrael. Ten nejen dokáže pročistit až 90% veškeré odpadní vody, ale i vrací ji zpět do přírody.

A protože většinu ošetřené vody využívá Izrael právě k zemědělství, dokáží chovat zvířata a pěstovat rostliny i v drsných pouštních podmínkách.

Pokud přemýšlíte, že čištění odpadní vody využijete, podívejte se na naše řešení. Ty mohou pomoci nejen zemědělcům, ale také průmyslovým odvětvím či komunálním splaškovým systémům.