Blog

Pojďte se podívat na to, jak dokáže únik odpadu změnit podmínky životního prostředí jezer a řek doslova za pár okamžiků.

1. Žlutá řeka (Čína)

Zdroj: Wikimedia.org

Šestá nejdelší řeka světa je podle kritérií OSN od roku 2007 zašpiněná velmi vážně. Až 33% z jejího říčního systému představuje pro životní prostředí znečištění horší než stupeň 5, čili nezpůsobilé pro živočišnou a průmyslovou výrobu.

Odhaduje se, že ročně se do řeky vypustí asi 4,29 miliardy tun odpadu. Její typicky žlutou barvu způsobuje nahromaděný sediment, který řeka posbírá zejména v centrální části Číny.

2. Jezero Chaohu (Čína)

Toto zeleně zbarvené jezero v čínské provincii Hefei má velmi daleko od zdravím překypující vodní plochy. Jeho zbarvení způsobily vodní řasy. Přemnožené řasy jezero znečistily natolik, že jeho voda se nedá pít, nežijí tam žádní vodní živočichové a při střetu s vodou lidé riskují své zdraví.

Jezero Chaohu s rozlohou 780 kilometrů čtverečních je mrtvou zónou ve vzkvétající průmyslové oblasti. Průmysl paradoxně stojí za jeho znečištěním nejvíce.

3. Řeka Tietê (Brazílie)

Tato brazilská řeka nás sice nezaujala svou zvláštní barvou, ale tím, že se na ní pravidelně od června do srpna tvoří velká spousta bílé husté pěny. Když nastane období sucha, hladina řeky se sníží a nahromadí se v ní nebezpečné složky, které v reakci s vodou vytváří pěnu.

Odhaduje se, že za tvorbou toxické pěny stojí slabě regulovaný odpad z metropole São Paolo.

4. Řeka Zhongting (Čína)

Znečištění v čínské provincii Hebei je opravdu velké. Tentokrát jde o řeku Zhongting. Ta se v roce 2016 únikem průmyslového železa a oceli změnila na krvavě červené. Podobná situace se opakovala již před 10 lety.

5. Řeka Yangtze (Čína)

Stejně se zbarvil i vodní tok na jihu země. Řeka Yangtze, třetí největší řeka Číny, zůstala červená po vydatných záplavových deštích, které do řeky přinesly velké množství kalu.

Ekologické katastrofy podobných rozměrů jsou v zemi časté. "Znečištění vod v Číně je stejně závažné jako znečištění ovzduší," citoval portál IBT ředitelku Greenpeace Čína Adu Kong.

6. Kanál v Savar (Bangladéš)

Kanál se znečištěnou vodou se nachází vedle základní školy, ve které už několik studentů dostalo nepříjemnou kožní vyrážku. Zdroj: Ourworld.udu.edu

Řeka v Bangladéši, do které bez větší regulace vypouští odpad nedaleká textilní fabrika, nemá jen jednu, ale dokonce několik barev. Vše závisí na tom, jaký odstín momentálně používá závod při barvení svého oblečení.

Bangladéš je přední krajinou na výrobu, zpracování a vývoz textilu ve světě. Nízkou mírou regulace odpadních vod však textilní průmysl znečistil už téměř celou zemi. Zejména okolí hlavního města Dhaka, kde zcela vymřela tradice rybolovu a pěstování rýže.

7. Jezero Karačaj (Rusko)

Zdroj: Greentumble.com

Toto ruské jezero je označováno za nejvíce znečištěná území na Zemi. Přibližně před sedmdesáti lety zde vláda SSSR postavila tajnou továrnu na nukleární zbraně. Veškerý odpad, který při výrobě vznikl, tak putoval do nedalekého jezera.

Karačaj je znečištěné radioaktivními složkami až do hloubky tři a půl metru. Pohyb v okolí jezera se stále nedoporučuje.

8. Řeka Neath (Wales)

Zdroj: Naturalrecourses.wales

V roce 2011 do řeky Neath ve Walesu unikla odpadní voda z nedalekých dolů. Znakem, že odpad byl opravdu jedovatý, bylo její oranžové zabarvení.

Její obětí se nakonec nestal žádný člověk, jen několik hlaváčů obyčejných. Vláda místo úniku lokalizovala během několika dní a vodní tok vrátila do původního stavu.

9. Řeka Valira (Andorra)

Zdroj: Thelocal.es

Tato malá říčka v Pyrenejském pohoří vyděsila obyvatele vesničky Seu d'Urgell po tom, co se zbarvila na fluorescentní zelenou. Nešlo však o žádnou ekologickou katastrofu, ale zkoušku vody v továrně na balenou vodu při toku řeky.

Ta měla v minulosti problémy s bakterií, která způsobila tisícům lidí zažívací potíže. Jasně zelená barva měla jen otestovat přítomnost bakterie v objektu.

Podobně překvani byli obyvatelé Chicaga i organizátoři oslav dne svatého Patrika. Řeku v Chicagu na pár hodin zabarvily zeleně.

Předcházející příklady nám však dokazují, že znečištění vodních ploch má dalekosáhlé důsledky na lidský život a životní prostředí. Pokud by továrny, doly či města zajistily řádnou regulaci svých odpadních vod, podobné ekologické katastrofy by se neobjevovaly tak často, jak jsme toho svědkem v současnosti.